Bruno Fernandes se v letošní sezoně potýká sformou, která výrazně kontrastuje s jeho loňským výkonem. Ještě před sedmi týdny v Manchester Opera House převzal cenu PFA pro nejlepšího hráče roku 2025/26 a označil ji za důvod hrdosti. Kapitán Manchesteru United přitom už dříve získal ocenění pro nejlepšího hráče Premier League a cenu Football Writers.
Tato ocenění odrážela jeho mimořádný podíl na nečekaně třetím místě, které tým v minulé sezoně obsadil. Fernandes nasbíral devět gólů a 21 asistencí, čímž překonal rekord Premier League, který dosud sdílel s Thierrym Henrym a Kevinem De Bruynem.
V posledních 11 zápasech minulé sezony vstřelil United 21 gólů a Fernandes se podílel na 12 z nich, buď jako střelec, nebo jako tvůrce. Během série sedmi zápasů, která tým vrátila do evropských pohárů po dvouleté absenci, byl jednatřicetiletý hráč hlavní postavou u devíti z dvanácti gólů.
Statistiky byly pozoruhodné a připomínaly Erica Cantonu v titulní sezoně 1995/96, kdy skóroval v šesti po sobě jdoucích zápasech, z nichž pět skončilo gólem pro United.
„Byla to pro mě výjimečná sezona,“ řekl Fernandes nadšenému publiku. „Jsem velmi hrdý.
Ale nehrajeme tenis. Nehrajeme jen pro sebe. Hrajeme za tým, za klub, pro fanoušky. Nic není důležitější.“
Tato slova mají nyní zvláštní váhu, protože ve srovnání s výjimečnými čísly z minulé sezony vypadají letošní statistiky mnohem chudším dojmem.
Fernandes odehrál všech šest zápasů Manchesteru United v Premier League bez vynechané minuty. Má tři góly a jednu asistenci, a všechny body přišly v zápase proti Ipswichi, který byl druhým utkáním sezony a dosud jediným vítězstvím jeho týmu.
Čísla jsou ve srovnání s loňskem přesto lepší, protože v prvních šesti zápasech minulé sezony skóroval dvakrát a žádný gól nepřipravil.
Tehdy však Fernandes hrál v hlubší záložní roli, kterou preferoval Ruben Amorim.
Letos dosahuje druhého nejvyššího počtu střel v kariéře, konkrétně 3,3 na zápas, jeho nejlepší hodnotou bylo 3,5 v sezoně 2020/21. Počet střel na branku je však jeho druhý nejnižší, průměrně 0,8. Tvorba šancí (2,5 na zápas) je rovněž druhá nejnižší v jeho působení na Old Trafford a výrazně nižší než loňských 4,0.
Ještě překvapivější je, že dosud vytvořil jen jednu velkou šanci, a to vysokou přihrávku, která 30. srpna poslala Bryana Mbeumoa za obranu Ipswiche. Loni připravoval průměrně jednu velkou šanci na zápas.
Kombinace těchto čísel a jeho celkové zapojení možná částečně vysvětluje, proč United získal z prvních šesti zápasů jen šest bodů. Je to jejich nejhorší začátek ligové sezony za posledních 40 let, tedy od doby, kdy byl Ron Atkinson propuštěn a na jeho místo nastoupil sir Alex Ferguson.
Příčina, nebo příznak?
Je však otázkou, zda je Fernandes příčinou, nebo spíše příznakem problémů United.
Kolem fyzické kondice portugalského tvůrce panuje nejistota. Fernandes vynechává zápasy jen výjimečně, ale nedávno chyběl v zápase Ligy národů proti Norsku. Trenér reprezentace Jorge Jesus řekl, že bývalý hráč Sportingu „hraje s bolestí“.
Fernandes však byl dost fit na to, aby se vrátil na poslední dva reprezentační zápasy přestávky. Předtím odehrál celých 90 minut ve vítězství 4:0 nad ázerbájdžánským šampionem Sabah FK v Lize mistrů.
Trenér United Michael Carrick to nepovažuje za problém, a to ani nyní, když se jeho tým připravuje na úterní utkání s Atlético Madrid.
„Něco ho trápilo, ale to se stává často,“ řekl Carrick. „Hráči hrají i s problémy.
Není to ideální, ale dá se to zvládnout. Bruno může hrát. Svědčí to o jeho nasazení.
Je z toho víceméně venku, dnes ráno na tréninku byl velmi bystrý a na zápas se těší.“
Ke konci minulé sezony, kdy byl Fernandes nejproduktivnější, hrál Benjamin Šeško pravidelně na pozici devítky a veterán Casemiro byl oporou středu zálohy. Z devíti ligových gólů, které Šeško letos vstřelil, Fernandes připravil čtyři. Fernandes také připravil čtyři z posledních pěti gólů, které Casemiro za United vstřelil od 1. února.
Kromě gólů je zřejmé, že United chybí přítomnost Šeška a Casemira.
Ani nejvěrnější obdivovatelé Casemira nemohou tvrdit, že nízké běžecké hodnoty United způsobil odchod třiatřicetiletého hráče do Interu Miami v létě. Jeho postavení a herní inteligence však zůstávají na vysoké úrovni. Fernandes mohl riskovat s vírou, že United nebude při ztrátě míče přehrán v přechodové fázi.
Pokud jde o Šeška, jeho nové zranění holeně jen prodlužuje období, kdy chybí, a to je citelně pociťováno. Zatím není známo, kdy se vrátí.
Vedení klubu ignorovalo volání po posílení útoku v létě a místo toho posílilo záložní řadu pod Carrickem.
Plán nahradit Slovince během jeho počáteční absence Mbeumem na pozici devítky však musel být zrušen, když si Amad Diallo těsně před prvním zápasem v Hullu zranil kotník.
Místo něj dostal šanci Matheus Cunha, ten se ale opakovaně stahoval hluboko do prostoru, který obsazoval Fernandes, a oba hráči nikdy nenašli účinný způsob, jak tuto situaci řešit.
Pro Fernandese je to omezující a přestože nepatří mezi hráče, kterým by chyběla sebedůvěra, zdá se, že jeho rozhodování trpí.
Proti Tottenhamu o víkendu potřeboval Fernandes neuvěřitelných 23 minut jen na to, aby dokončil jednu přihrávku.
Carrick v pondělí před utkáním s Atlético řekl, že žádný hráč si místo v sestavě nemůže být „jistý“, ale okolo tohoto vyjádření vystavěl dostatek výhrad, aby bylo zřejmé, že vynechání jeho kapitána nemá v plánu.
United se ale musí začít zlepšovat a to znamená, že se musí zlepšit i Fernandes.
„Bruno je top hráč,“ řekl Carrick.
„Někdy se vám věci prostě nedaří. Někdy máte takové období.
Ale pro tenhle klub udělal neuvěřitelné věci a v budoucnu je udělá zase, o tom není pochyb.“